Minule jsem psal, jaké je Enynka zlatíčko. Netrvalo dlouho a začala se projevovat spíše jako malý ďáblík. V sobotu jsme doma malovali. Eny se chtěla také zúčastnit, strkala čumáček do kýble s barvou, sedla si do cákance na podlaze, až si obarvila zadeček na bílo. Tak jsme ji raději vykázali na zahradu. To byla zřejmě velká urážka pro její psí duši. Její pomsta spočívala v tom, že postupně vynosila, jednu po druhé, na zahradu všechny naše boty.
Eny je vůbec taková malá zlodějka. Když stříhám stromy, odnáší větvičky jednu po druhé. Když sázím, odnáší si prázdné květináče jeden po druhém. Hledáme-li v bytě nějaký kus oblečení, najdeme ho v jejím pelíšku.